Adopce

Lišák Lukáš

Lišák Lukáš byl do stanice přivezen začátkem února roku 2011. Jako malé mládě byl nalezen nedaleko Chotěboře v jímce a vedle něj ležela mrtvá samice lišky obecné. Zotavil se, ale ztratil plachost, a tak zůstává ve stanici natrvalo. Je to mlsoun, nepohrdne kuřecím masem ani granulemi, miluje jablečný štrúdl.

Vydra říční Mája

Do stanice se Mája dostala v roce 2018 jako malé opuštěné mládě sající mateřské mléko. Od malička o ni pečovali lidé, proto ztratila plachost a její návrat do volné přírody je vyloučený. Je velkou atrakcí při návštěvě stanice, ráda se fotí a nejvíce si pochutná na pstruzích.

Vydra říční Alfons

Alfons se k nám do stanice dostal v roce 2021, kdy ho jako ještě slepé mládě dovezli rybáři. Bohužel kvůli nutné intenzivní péči ztratil plachost a jeho vypuštění do volné přírody tak není možné.

Sova pálená Žofka

Žofka se vyklubala u nás v záchranné stanici Pavlov. Od malička je zvyklá na člověka, a tak není možné její vypuštění do volné přírody. V současné době s námi jezdí do škol a školek s programy v rámci ekologické výchovy. Těší se velké oblibě u dětí, které si ji můžou pohladit.

Muflon evropský Mufi

Mufi se do naší záchranné stanice dostala jako novorozenec, kdy jí našli lesní dělníci a bohužel jí zachraňovali tak, že si jí jeden z nich vzal domů. A protože dělník nevěděl jak o mládě muflona evropského pečovat, zavolal k nám do stanice a Mufi se přestěhovala do Pavlova a už u nás zůstala.

Čápi bílí Vlasta a Vilma

U našeho rybníku bydlí čáp Vlastík a čápice Vilma. Bohužel zranění, která oba utrpěli, jim neumožní vrátit se zpátky do volné přírody. Vlastík má křídlo popálené od elektrického proudu a Vilma se k nám do stanice dostala se starou zlomeninou křídla. Nejraději mají oba drobné rybky, které si dokážou chytat přímo v rybníku.

Chci vybrat jen jednoho z páru...

Havran polní

Čtyři zástupci tohoto velmi společenského ptáka obývají voliéru spolu s rackem, kavkou a strakami. Tři havrani mají jedno společné - z nejrůznějších důvodů mají polámaná křídla a už nebudou létat, proto se do přírody vrátit nemohou. Čtvrtý havran trpí růstovou poruchou peří, která mu let znemožňuje.

Husa labutí Anežka

Traduje se, že Anežka se do stanice dostala již před 17 lety. Pravidelně sedá na vajíčka, která se však vzhledem k jejímu stáří nevyklubou, proto jí podstrkujeme malá labuťátka nebo malé husy,

Husa labutí Šohaj

Je to partner naší husy labutí Anežky. Pomáhá jí s "adoptovanými" mláďaty labutí nebo malých hus, brání je a společně s Anežkou tvoří spokojený pár.

Ježečci

Každý podzim se k nám dostávají desítky až stovky mladých ježků, kteří jsou zpravidla vyhladovělí a je potřeba je dokrmit. Hodně ježků také na stanici zimuje. Přitom s malinkými ježky kojenci je velká práce, potřebují kvalitní sušené mléko a musí se jim masírovat bříška.

Kalous ušatý Tomík

Kalous Tomík se vylíhl u nás ve stanici, byl nejslabším mládětem a natolik si zvykl na člověka, že už u nás zůstal.

Kalous ušatý Yuki

Yuki se k nám dostal před Vánoci 2020, srazilo ho auto, přišel o křídlo, a tak se nemůže vrátit zpět do přírody, kde by to bez křídla zvládal velmi těžko. Zůstává ve stanici jako náš dlouhodobý obyvatel.

Kavka obecná

Ve stanici žijí aktuálně dvě kavky, které už nemohou létat, ale jinak jsou spokojené obyvatelky našeho areálu.

Krkavec velký Ruby

Ruby pochází z Jihlavy, kde ji jako mladého ptáka v dubnu 2018 odchytli hasiči, když nechtěla pustit domů paní s nákupem … Ruby neuměla létat a byla vyhublá na kost. Někdo ji vybral z hnízda a ochočil si ji v malé voliéře. Je komunikativní a velmi kontaktní, umí říkat "Ahoj" a "Chocho".

Kvakoš noční

Náš kvakoš si urazil špičku křídla a lidé ho našli na Jesenicku. Přestěhoval se k nám ze Záchranné stanice Ruda nad Moravou, kde pro něj nemají vhodné podmínky, aby tam mohl žít dlouhodobě. Na Vysočině je velmi vzácný, objevuje se zřídka. Díky svému trvalému hendikepu už bohužel neodletí a zůstane u nás natrvalo.

Káně rousná Hugo

Hugo se do naší záchranné stanice dostal v roce 2013 s poraněným křídlem. I přestože se vyléčil, ztratil schopnost letu, a zůstává tak u nás nastálo.

Labuť velká

Aktuálně máme na rybníku v Pavlově pět labutí velkých. Zabydlely se u nás po nejrůznějších úrazech - po srážce s autem, po nárazu do drátů vysokého napětí nebo mají genetické poruchy peří…

Labuť černá César

Tato australská labuť se k nám dostala z Trhového Štěpánova. Původně měla být okrasou tamního rybníka, jenže když začalo období hnízdění, začal samec agresivně bránit svou rodinu - kloval do lidí a aut a zastavoval dopravu ve městě.

Luňák červený Felix

Felix je mladý sameček, kterého potkal smutný osud – byl popálen elektrickým proudem a už není schopen letu.

Malé poštolky a jiní dravci

V roce 2020 jsme ve stanici v Pavlově odchovali a vypustili 40 mláďat poštolek. Před jejich vypuštěním je nutné je na život v přírodě dobře připravit, aby byly soběstačné. Stejně jako v případě soviček, i v tomto případě musí malá poštolka spořádat na 200 myší, aby dostatečně vyrostla.

Mláďata šelem (kuny, lasice, lišky, vydry)

Každé jaro se k nám do stanice dostávají malé kuny, lasice, lišky a vydry. O tyto sirotky se s vaší pomocí staráme velmi intenzivně, abychom je připravili na život ve volné přírodě. Aby jedno mláďátko vyrostlo, spořádá cca dvě kg sušeného mléka a potřebuje láhev i dudlíky.

Moták lužní Monty

Společnost párečku motáků lužních dělá samička Monty. Ve stanici je od roku 2017, kdy byla nalezena na Třebíčsku jako čerstvě vylétlé mládě s prostřeleným pravým křídlem. Při následné operaci bylo nutné část křídla amputovat. Důvěřuje pouze svému ošetřovateli, ostatních lidí se bojí.

Páreček motáků lužních

Ve voliéře s kání Hugem a luňákem Felixem žije páreček motáků lužních. Samečka jako mládě posekal kombajn a zranil mu křídlo, samičku někdo na Třebíčsku postřelil brokovnicí a ani ona kvůli svému handicapu nelétá.

Netopýři

Jsou velice zajímavou skupinou živočichů. Věděli jste, že netopýr každý den spořádá až padesát červíků? Často se k nám dostávají v průběhu zimy, abychom je vykrmili, uložili ke spánku a na jaře vypustili. Netopýři jsou ohroženou skupinou a záchrana každého netopýra má velkou cenu.

Norek evropský Naksík

Naksík se narodil v roce 2021 v Estonsku. Ze ZOO z Tallinnu se k nám přestěhoval teprve v roce 2022. Přišel jako nová posila v rámci záchranného programu. Jeho počáteční strach z nového prostředí záhy opadl a teď už z dálky vyhlíží ošetřovatele s krmením.

Orel královský Karel

Orel královský se k nám dostal jako mládě, kdy s ním při bouřce spadlo na zem hnízdo a on si zlomil křídlo, které špatně srostlo, a tak není schopný letu. Jde o vzácný druh orla. V naší republice hnízdí pouze tři páry na jižní Moravě.

Orel mořský Meggie

Meggie se vylíhla v lese vzdáleném necelých deset kilometrů od naší stanice. Bohužel při pádu z hnízda si poranila levý pařát a kvůli těžkému zánětu jí upadl dráp ze zadního prstu. Léčba tak velkého dravce byla velmi obtížná a zdlouhavá. Kvůli tomu se Meggie nenaučila základní návyky lovu a letu, proto její vypuštění do přírody není vhodné.

Orel mořský Willi

Willi se vylíhl v roce 2015 v lese nedaleko obce Zahrádka. Při kroužkování mláďat si ornitologové všimli, že jeho peří je zdeformované, při letu by ho nedokázalo udržet ve vzduchu. Domov našel u nás, kde jsme také zjistili, že má genetickou poruchu růstu peří a bohužel nikdy létat nebude.

Orel skalní Addy

V době, kdy byl zabavený mladý orel skalní umístěn do naší záchranné stanice a pojmenován Addy, měl za sebou už několik let života v zajetí. Je jeden z největších gurmánů na stanici. V roce 2023 oslavil své třicáté narozeniny.

Pár poštolek obecných

Pár poštolek obecných – samička i sameček byli jako mladí nezkušení ptáci do stanice přivezeni s popáleninami od elektrického proudu. Naštěstí se zotavili, ale přišli o schopnost plnohodnotného létání. Za deset let života v naší stanici se jim podařilo odchovat nespočet vlastních, ale i adoptovaných mláďat, která jsme následně vypustili do volné přírody.

Chci vybrat jen jednoho z páru...

Puštík bělavý Jack

Puštík Jack k nám byl deponován ze Zoo Ohrada v únoru 2014, kdy na stanici bylo ještě pár samic a byla tu šance, že zahnízdí. To se nejspíš z důvodu stáří samic nepodařilo. Teď je posledním zástupcem svého druhu v naší stanici.

Puštík obecný

Ve voliéře na stráni sídlí čtyři puštíci obecní. Poslední puštík k nám, stejně jako Jurášek, přišel v květnu 2020 jako dospělý s hodně polámaným křídlem. Nejspíše po srážce s vlakem. Křídlo mu musel veterinář amputovat, a tak zůstává natrvalo v Pavlově.

Chci vybrat jen jednoho z páru...

Pěvci

Malá ptáčata, která například spadnou s hnízdem nebo z něj předčasně vyskočí, se k nám každé jaro dostávají ve velkých počtech. Mláďata musíme krmit téměř neustále, každou půl hodinu, než z nich vyrostou samostatní ptáčci, připravení vrátit se do volné přírody. Aby malý ptáček vyrostl, nejprve spořádá půlkilovou směs, později litr moučných červů a ještě než ho vypustíme a než se rozkouká, další čtyři kila směsi pro evropské ptactvo.

Racek chechtavý

Racek se u nás zabydlel v roce 2018. V Jihlavě narazil do drátů, které vedou nad řekou, přerazil si křídlo a od té doby nelétá. Proto se nemůže vrátit zpět do volné přírody.

Sovy pálené Helča a Julča

Tato nerozlučná dvojka Helča a Julča pochází ze stanice Pavlov. Protože jim uhynul jeden z rodičů, vychovali jsme je ve stanici. Setkat se s nimi můžete v naší expozici.

Chci vybrat jen jednoho z páru...

Sovičky

Nejčastější mládě sovičky, které se k nám do stanice dostává, je puštík obecný, kterého vidíte na fotce. Každým rokem se nám s vaší pomocí podaří do volné přírody vrátit okolo deseti sov připravených na život ve volnosti. Přitom, než mládě sovy vyroste, spořádá zhruba 200 myší.

Srnčata

Malé srnečky ležící v trávě, které nejsou zraněné, jistě není nutné zachraňovat, jen bychom jim ublížili. V některých situacích, když například přijdou o maminku, je ale pomoc lidí nutná. Péče o srnčátko je velmi náročná, mlékem v lahvičce se musí krmit každé tři hodiny.

Straka obecná Kačka

Kačka se vylíhla v roce 2019 a bohužel ještě jako malinká vypadla z hnízda a poranila si levou nohu. Následovala intenzivní péče, při které si Kačka hodně navykla na přítomnost člověka. A právě kvůli jejímu ochočení je její vypuštění do volné přírody problematické.

Sýček obecný

Za stanici se snažíme být nápomocní při záchranném programu této sovičky, které hrozí vyhubení. V České republice je totiž ve volné přírodě posledních padesát až sto párů. V Pavlově máme aktuálně několik párů sýčků a jsme v kontaktu se stanicemi, které se přímo zabývají vypouštěním sýčků do přírody.

Chci vybrat jen jednoho z páru...

Veverky

Jako malá mláďátka k nám přichází každoročně okolo 40 veverek. Podobně jako v případě malých ježečků kojenců je péče o malé veverky velmi náročná. Když jsou malé, spí v čepičkách a pijí speciální mlíčko. Když vyrostou, můžou běhat ve velké voliéře, kde se naučí všem veverčím dovednostem. Dvoutisícový příspěvek zajistí, že jedné veverce pořídíme potřebnou gramáž sušeného mléka, aby vyrostla natolik, že si bude moci pochutnávat na oříškách.

Výr velký Kuba

Kuba je hlídačem naší stanice. Při vstupu do stanice je prvním zvířetem, se kterým se seznámíte. Bydlí ve velkém pařezu a neunikne mu žádný pohyb. Pokud se mu nebudete líbit, začne se nafukovat, klapat zobákem a hrozivě syčet.

Volavka popelavá

Společně s čápi obývají od začátku roku 2024 výběh také tři volavky popelavé. Jedna se k nám dostala z Helenína u Jihlavy, kde mají volavky hnízdiště, druhá k nám přišla z partnerské záchranné stanice z Rudy nad Moravou a třetí z Rokycan. Všechny tři volavky utrpěly zlomeninu křídla nebo o část křídla přišly, a tak zůstanou jako trvalé hendikepy u nás ve stanici.

Výr velký Duch

V samostatné voliéře ve stanici žije výr velký Duch, dostal se k nám před zhruba 15 let, když ho zabavili pracovníci České inspekce životního prostředí. Ztratil plachost, nebojí se, a tak se nemůže vrátit zpět do volné přírody.

Výr velký Zorja

V samostatné voliéře ve stanici spolu s parťákem Duchem žije výr velký Zorja, dostala se k nám před zhruba 15 let, když ji zabavili pracovníci České inspekce životního prostředí. Ztratila plachost, nebojí se, a tak se nemůže vrátit zpět do volné přírody.

Včelojed lesní Jindřich

Náš včelojed lesní se jmenuje Jindřich po jeho prvním adoptivním rodiči. Do stanice se dostal s komplikovanou zlomeninou křídla a jeho vypuštění do volné přírody je bohužel nemožné.

Želva nádherná Luboš

Další z želv nádherných, které u nás přebývají, je Luboš. Rybáři ho vylovili spolu s rybami při výlovu. Vzhledem k tomu, že želvy nádherné v současnosti podléhají registraci, mnoho chovatelů je "odkládá". Často je rybáři nacházejí právě při výlovech. Aktuálně jich máme ve stanici už devět. Většina z nich jména nemá.

Želva nádherná Venuše

Venuše je u nás ve stanici od listopadu roku 2015. Byla nalezena v tůni nedaleko Havlíčkova Brodu a nejspíše unikla svému chovateli. Majitele se nepodařilo vypátrat. Vzhledem k tomu, že želvy nádherné v současnosti podléhají registraci, mnoho chovatelů je "odkládá". Často je rybáři nacházejí při výlovech. Aktuálně jich máme ve stanici už devět. Většina z nich jména nemá.